O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pD#menzion pro osamělé blBmechy,
ne každá blG#mecha má to štěstí, že má chBotě,
celé dny pG#moslouchám ty jejich marné vzdBechy,
všechny se G#mupíjejí nAdiměkde o samBotě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TC#yhle trF#agédie blC#eší vás jD#mistě nepotBměší,
buďmHe k nim trochu vlC#ídnějšF#í,C# 
vždyť i lF#idé krev si pC#ijí a, kD#moneckonců, žBmijí
a svHět je stále krC#ásnějšBí.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stHále krC#ásnějšF#í H..C#F# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: